Kostelní hodiny

V publikaci „Historie obce Běšiny“ jsem uvedl, že v době od r. 1892 do r. 1930 byly na kostelní věži umístěny hodiny. Dnes bych Vás chtěl seznámit s podrobnostmi.

Ve farské kronice bylo v r. 1872 zapsáno:

Již po delší dobu hovořilo se o tom, že by Běšinám slušely věžní hodiny. Kdykoliv se však o tom uvažovalo, zjistilo se, že nejsou na ně peníze. V té době se často pan farář scházel s nájemcem statku Siegrichem, učiteli Piskáčkem a Sukem a hostinským Babkou. Na schůzce 17. října 1871 se dohodli, že se pokusí uspořádat sbírku na pořízení hodin. Sbírky se ujal pan farář. Občané z Běšin s tím souhlasili, méně však z obcí přifařených. Namítali, že přespolním nebudou hodiny nic platné. Přesto sbírka pokračovala. V Běšinech se vybralo 274 zlatých, z Hořákova 32 zlatých, z Kozí 30 zlatých, z Podolí 26 zlatých, z Úloha 12 zlatých, z Rajska 4 zlaté, z Javoří 2 zlaté, z Radinov 9 zlatých a z Neznašov 6 zlatých. Na schůzi konané 30. května 1872 se obecní zastupitelstvo usneslo, že hodiny pořídí a schodek se pokryje z obecního rozpočtu. Po všech poptávkách se nabídnul klatovský hodinář a mechanik Emanuel Hrdina, že hodiny zhotoví za 450 zlatých. Při prohlídce věže bylo ale shledáno, že tam hodiny umístit nelze a bude tudíž zapotřebí další věžičky. Dříví bylo přivezeno z obecního lesa a tesařské práce se ujal mistr Martin Mundl z Radinov. Za tesařské práce bylo zaplaceno 70 zlatých, za truhlářské práce 10 zlatých, kováři 8 zlatých, zedníkům 4 zlaté. Pobití střechy na věžičce plechem stálo 28 zlatých, stavební materiál 18. zlatých. Věžička byla postavena v jižním štítu kostela. O pouti již hodiny šly a bily celé hodiny a čtvrtě.

V roce 1896, to již za pana vikáře Červeného bylo nutno věžičku opravit, což stálo 20 zlatých. Dalších 30 zlatých bylo vyplaceno akademickému malíři Josefu Hübschovi za natření ciferníku a vyzlacení číslic.

Při přestavbě kostela v roce 1902 byla věžička sejmuta a nahrazena novou. Obec tak ale učinila bez předložení plánu. Nová věžička byla příliš vysoká v poměru ku hlavní věži. Stála uprostřed střechy kostelní a nepůsobila dobrým dojmem. V roce 1929 se zjistilo, že dříví na ní je shnilé, prolezlé červotočem a byla obava, aby věž při vichřici nespadla. Hodiny špatně šly, nebily, číslic na ciferníku nebylo už ani dobře vidět. Okresní úřad Klatovy nařídil při komisionelním řízení dne 11. listopadu 1929 věž sejmout. Obecní úřad ji dal odstranit při provádění kostelních oprav v roce 1930.

p. Kubernát