Bartoloměj

Zdejší kostel sv. Bartoloměje v nadmořské výšce 689 metrů býval původně farním pro osadu Podolí. Byl vybudován v gotickém slohu kolem roku 1370. V roce 1579 vyhořel a byl restaurován. V době vlády císaře Josefa II., na žádost osadníků a z rozhodnutí českobudějovického biskupa, byl chrám roku 1788 opuštěn a jeho zařízení přeneseno do zámeckého kostela v Běšinech. Potom už objekt nebyl udržován a v 19. století byl svévolně pobořen.

Chrám, který byl postaven ze žulových kvádrů, měl v západním průčelí čtverhrannou věž s mohutnými opěráky v nárožních, přistavěnými teprve v 18. století. K chrámové lodi o rozměrech 10,9 x 8,4 metrů přiléhala na severní straně později přistavěná sakristie. V polygonálním presbytáři, osvětleném třemi úzkými gotickými okny, jsou pozůstatky kamenných konsol, nesoucích žebra klenby.

Okolo kostela sv. Bartoloměje byl ohrazen dřevěným plotem hřbitov, kde pohřbívala horní část Běšin, Hubenov, Podolí a Tržek. Na obezděném hřbitově v Úloze pochovávala své zemřelé dolní část Běšin, Úloh, Hořákov, Rajsko, Tvrdoslav a Javoří. V roce 1781 spolu s uzavřením kostela v Úloze se mělo pochovávat pouze na hřbitově při kostele Sv. Bartoloměje. Přiřazená část osadníků tuto změnu nesla v nelibosti až do roku 1804, kdy byl zřízen hřbitov v Běšinech a hřbitov při kostele Sv. Bartoloměje byl zrušen.