Kostel Navštívení Panny Marie

Původně zámecká kaple postavená stavitelem J. Wohrdnem v roce 1654. Později byla přebudována na farní kostel jednolodní, presbytář s pětibokým závěrem k severu. Na západ k presbytáři přiléhá věž s cibulovitou bání.
Při kostelní zdi se nachází náhrobní kámen, který nechal tehdejší farář v roce 1845 převézt od sv. Bartoloměje. Tento velký žulový kámen, na němž je vytesána socha mladé ženy s nápisem a datem úmrtí.

V roce 1781 došlo v Běšinech k rozsáhlému požáru, který mimo jiné značně poškodil kostel Navštívení Panny Marie. Především zásluhou tehdejšího faráře došlo po mnoha letech k jeho rekonstrukci. Protože kostel u sv. Bartoloměje již hrozil sesutím, byl z něj do běšinského kostela převezen zvon spolu s veškerým náčiním pro bohoslužby a kostel Navštívení Panny Marie v Běšinech byl ustanoven kostelem farním. Původně měla místní kaple jeden zvon, nyní byly tedy na věži kostela zvony dva. Ten třetí sem darovala kaple sv. Jana Nepomuckého v lese Oboře u Týnce, která byla nakonec uzavřena. Z této kaple pocházejí také varhany, které byly též darovány běšinskému kostelu.

První zvon kostela v Běšinech je z roku 1579, váží asi 4 metrické centy a je zasvěcen sv. Bartoloměji. Druhý zvon – umíráček – je z roku 1631 a je zasvěcen Panně Marii, váží asi 50 liber. Třetí zvon, který vážil asi 125 liber a byl zasvěcen sv. Janu Nepomuckému, byl na věži až do roku 1867, kdy praskl. Místo něho sem byl umístěn nový zvon, opět zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. Ten byl však za 1. světové války zabaven a v roce 1926 nahrazen novým zvonem s obrazem sv. Václava. Ve 2.světové válce byl roku 1942 i tento zvon zabaven a odevzdán pro válečné účely. Ještě téhož roku byl sňat další zvon pořízený v roce 1631, který byl ale roku 1945 vrácen. Přivezli jej naši zahraniční vojáci, kteří se vrátili z Anglie.

V letech 2005 a 2006 proběhly opravy kostela. V roce 2005 proběhla první etapa prací, kdy bylo nutné odizolovat zdi tak, aby do nich nešla vlhkost. Na tuto etapu navázala v roce 2006 druhá, která zahrnula novou fasádu a jiné úpravy. Opravy zajistila Římskokatolická farnost Klatovy a pod názvem projektu „Českobavorské poutní místo na Vintířově stezce“ dostala dotaci z Iniciativy Společenství INTERREG IIIA.